Úvodní strana
Národní kulturní památník odboje na Ploštně byl vybudován na pamět těch, kteří se svým odporem proti okupaci a touhou po národní a osobní svobodě stali symbolem odhodlání občanů dnešního okresu Zlín a širšího okolí bojovat za znovunabytí ztracené svobody a za odčinění zločinců, kterých se dopustil na našich lidech násilný režim okupantů i jejich domácích pomahačů.
Každý, kdo se zastaví u Národního kulturního památníku odboje na Ploštině, si nesporně uvědomí složitost boje proi nacismu, za znovunabytí národní svobody pošlapané německou agresí. Ploština je mementem tohoto přetěžkého boje. Ukazuje totiž, že vítězství a jím získaná svoboda je vždy vykoupen lidskými obětni a krví.
Do historie se Ploština zapsala především tím, že byla 19. dubna 1945 vypálena (celkem 10 usedlostí) nacistickými fašisty a zastřeleno či upáleno zaživa bylo 24 občanů.
V listopadu 1944 se ze Slovenska do Vizovických vrchů a Beskyd přesunuly jednotky partyzánů z brigády Jana Žižky pod vedením majora Murzina. Partyzáni si zvolili za novou základnu drnovickou osadu Ploština a samoty v jejím okolí. Zdejší lidé byli ochotni rozdělit se s těmi co bojovali o poslední kus slaniny či chleba, o místo a teplo ve skromných světnicích. Odtud partyzáni podnikali záškodnické akce.
Na jaře 1945 však do partyzánského oddílu pronikli dva placení konfidenti gestapa - Oldřich Baťa ze Zlína a František Machů ze Zlámance. Tito poznali rozložení a počty partyzánů i pasekáře, kteří jim pomáhali. 18. dubna zběhli z hlídky a dostali se do Zlína na gestapo a na základě jejich informací byla uspořádána trestní akce německého policejního komanda SS a speciální protipartyzánské jednotky Josef.
19. dubna 1945 byl čtvrtek. Lidé na Ryliskách, v Újezdě, Vysokém Poli, Drnovicích, Tichově a na Ploštině ještě nic netušili a tak jako každý jiný den se po ránu rozcházeli za jarní prací na polích a v lese, zatímco předehra k vraždění a ohňům už vrcholila.
Výchozím bodem byly Vizovice. Odsud vyrazili dvě skupiny němců a s nimi i zrádci Machů a Baťa. První obětí se stal Josef Vařák zastřelený u Bratřejova. Dalšími byli v Újezdě zastřelení Ladislav Rangl s manželkou a švagrem. Na samotě Ryliska byl zastřelen 25 letý František Belha a dům zapálen. V troskách pak našla jeho matka spálené tělo.
Smyčka se stahovala okolo Ploštiny. Partyzáni byli včas varování a podařilo se jim utéci do lesa pod Klášťov, a pasekáři zůstali v domnění, že když němci partyzány nenajdou, tak se jim nic nestane. Ale zrádci ukazovali na domy a konkrétní lidi, kteří pomáhali partyzánům.
O tom co se na Ploštině dělo dále nelze ani zdaleka říci vše. Němci prohledávali domy, vyslýchali, rabovali, rozbíjeli. Brali jídlo, oblečení, cennosti, dobytek. Pasekáře bili až do krve a stále chtěli vědět, kde jsou partyzáni. Začali jim zapalovat domy, zahánět jich do nich, střílet a zaživa upalovat. Na Ploštině tak našlo smrt celkem 23 mužů a 1 žena, z toho 9 osob z Drnovic, 7 z Vysokého Pole, 5 z Tichova, 2 z Pozděchova, 1 z Lačnova.
Belha František
Raška Jan
Zádrapa Josef
Běloň Václav
Častulík Josef
Surovec Antonín
Zicha Antonín
Štalmach Jiří
Zicha Jan
Častulík Josef
Trčka František
Zicha Josef
Machů František
Vašička František
Zichová Anastázie
Rak Bedřich
Vašička Jan
Zvonek František
Raška František
Zádrapa Alois
Zvonek Josef
Raška Jan
Zádrapa Jan
Zvonek Josef
Zachránil se jen jeden a to Jan Machů, kterému se podařilo z hořícího domu utéci do lesa.
Oběti této tragédie byli pohřbeny v pondělí 23. dubna na hřbitově v Újezdě. Ten samý den však řádění fašistů pokračovalo. V Prlově bylo zastřeleno, upáleno a oběšeno 18 občanů z toho 5 žen. A ještě 2. května byly vypáleny nedaleké Vařákovy paseky u Lačnova, kde zahynuli 4 občané. A přitom se tyto všechny hrůzy a tragédie staly několik dnů před osvobozením republiky.
Okolní obce byly osvobozeny 2. a 3. května Rumunskými a Ruskými jednotkami, o čemž svědčí zápis v obecní kronice spolu s podpisy osvobozujících vojáků. Celkem padlo při osvobozování okresu Zlín v dubnu a květnu 1945 134 vojáků Rudé armády, 84 rumunských vojáků a 51 našich občanů.
V roce 1975 byl vybudován Národní kulturní památník odboje a roku 1985 v jedné z nově postavených usedlostí otevřena expozice Muzea jihovýchodní Moravy o boji proti fašismu a za osvobození v okrese Zlín.
